A.M.Svoboda k 60 narozeninám

Preslia, Praha, 62 : 275-284, 1990

Někteří lidé mají pozoruhodně rozsáhlý „akční rádius“. Mezi ně patří
rozhodně náš jubilant, a to hned V několika směrech. Především je to šíře
jeho odborných zájmů. Nejhlouběji pronikl do dendrologie, ale zajímá se
dále O problémy botaniky, zoologie (zvl. ornitologie), o okrasné zahradnictví
(zvl. sadovnictví a krajinářství), lesnictví, ochranu přírody, ale i o bioklimatologii a biometriku, bibliografii, historii přírodních věd a O biografii význačných osobností a snad bychom mohli ještě pokračovat.

V dnešní době úzkých specializací je to jistě neobvyklý záběr. Neméně široký je i záběr časový a
prostorový – zájem O historii vede ke sledování a zkoumání souvislostí V dějinách oborů. Řešení vědecko­‑výzkumných úkolů přivedlo A. Svobodu k mezinárodní spolupráci a nutně i ke studijním cestám do blízkých i vzdálených
zemí, Z nichž jmenujme (v pořadí četnosti návštěv) Polsko, NDR, Mongolsko, SSSR, Maďarsko, Bulharsko a Jugoslávii. Recipročně se věnuje každoročně řadě hostů a exkurzí ze zahraničí, které velmi obětavě doprovází a navazuje s nimi často i užitečnou další spolupráci. Hlubší zájem projevuje od
dob svých studií o Slovensko, jehož přírodu i kulturu dobře poznal.

Dalším rysem aktivity jubilanta je jeho živý styk S lidmi, ať už kolegy – odborníky, bývalými spolužáky, sousedy nebo i s lidmi, které potká náhodou. 
S lidmi ve věkovém rozmezí 15–90 let hovoří, vyptává se, konzultuje a dohaduje se, probírá důkladně odbornou problematiku i světové události, technické novinky, mezilidské vztahy a mnoho dalších témat. Mnohé posluchače
a partnery V rozmluvě S ním až brní hlava a nemají trpělivost, někdy ani
snahu Sledovat průběh myšlenek a svérázného způsobu vyjadřování, toho
člověka“, který má proto vedle spousty přátel i řadu těch, kteří se Setkání
a diskusi S ním raději Vyhnou, nebo aspoň tvrdí, že mu nerozumějí. Mnozí,
zejména mladší kolegové, stejně jako jeho vrstevníci, Však pocítili a ocenili
jeho upřímnou, nezištnou snahu pomoci ve studiu a bádání, ale i V osobních
záležitostech, a to nejen ideově a morálně, ale i materiálně.

Antonín M. Svoboda se narodil 21. 5. 1930 V Praze V rodině advokáta. 
Vyrůstal však u dědečka z matčiny Strany Antonína Komárka, polesného
V Telči. Zájem o přírodu se zde u něho začal vytvářet již V raném dětství. Obecnou školu Vychodil V Praze na Vinohradech a V Holešovičkách (když
se S rodiči přestěhoval V r. 1941 na Rokosku) a měšťanku V Kobylisích. 
V r. 1944 byl přijat na reálné gymnázium V Křemencově ulici V Praze, kde
V r. 1949 maturoval. Po několika marných pokusech o další studium V Praze
se přihlásil na Lesnickou fakultu Vysoké školy lesnické a dřevařské V Košicích. 
Zde se zajímal zprvu O zoologii, ale ve druhém semestru jej Dr. Dezider Magic
 získal pro studium dendrologie, která se stala jeho specializací na celý život. 
V roce 1952 byla Škola přeložena do Zvolena a zde Antonín Svoboda ukončil
studium V roce 1953. Další dva roky pak strávil základní vojenskou službou
V Českých Budějovicích.

V roce 1955 po delším hledání a váhání byl přijat ředitelem doc. Ing. 
B. Kavkou do Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví V Průhonicích
a Průhonickému parku zůstal už’ natrvalo věrný. V místnosti tehdy seděl
S bývalým vrchním Zahradníkem parku Františkem Krausem, který mladého adepta vědy zasvěcoval do odborné činnosti i do místních poměrů a historie výzkumu. V sadovnickém oddělení ústavu spolupracoval A. Svoboda
 s Ing. Evou Uiberlayovou a Ing. Janem Jágrem. V té době vstoupil také
do ČSBS a navštěvoval. její přednášky. Seznamoval se zároveň S dalšími odborníky různých oborů V Průhonicích, V Praze i jinde i S praktickými zahradníky, lesníky atd. , učil se od nich a s mnohými se Spřátelil V užitečné
spolupráci. V Průhonicích poznal také svoji budoucí manželku, genetičku 
Danuši Pištorovou, promovanou bioložku. Měli Spolu posléze tři dcery, Janu
(1962) a dvojčata Michaelu a Petru (1965).

Ing. A. M. Svoboda organizoval v roce 1958 spolu S Dr. Ivanem Klášterským V Opavě založení dendrologické sekce CSBS, V jejímž výboru dodnes
velmi aktivně pracuje a zasloužil se mimořádným způsobem o ediční činnost
sekce a 0 pořádání řady mezinárodních sjezdů a konferencí. Záhy Začal spolupracovat S polskými dendrology, zejména Z Arboreta Kórnik u Poznaně,
které navštívil poprvé v r. 1959. Z dob studentských má řadu spolupracovníků a přátel na Slovensku, působil aktivně V Matici Slovenské v její pražské
pobočce a mládežnické sekci.

Když byl při reorganizaci zemědělského výzkumu (zrušení CSAZV) převeden Průhonický park se zámkem do správy CSAV – jako základ připravované Botanické zahrady – byl Ing. Svoboda ustanoven vedoucím tohoto
nového pracoviště. Funkci vykonával po dva roky do doby, kdy nastoupil
na doporučení Poradního sboru nový ředitel Botanické zahrady CSAV prof. 
Pravdomil Svoboda, DrSc. , významný dendrolog a dlouholetý profesor na
lesnických fakultách V Praze a ve Zvolenu. Ing. A. Svoboda s ním pak spolupracoval ‘ještě S dalšími kolegy, např. F. Krausem, zejména na prvém zevrubném zpracování historie a dendroflóry Průhonického parku, k němuž poskytl
své bohaté zkušenosti a Veškeré záznamy. Přehled byl publikován ve zprávách Botanické zahrady CSAV V Průhonicích V letech 1965-1967. V té
době vypracoval – pod vedením prof. P. Svobody – kandidátskou disertační práci, Proměnlivost listů buku lesního“, kterou obhájil na VSLD ve Zvolenu V r. 1966 (Studie CSAV 1972). Z této tématiky publikoval také další
práci, Okrasné odrůdy buku lesního“ (Studie CSAV 1988). Souběžně se za-
býval hodnocením introdukovaných cizokrajných dřevin jehličnatých i listnatých (Studie CSAV 1976, 1981). Výsledky introdukce druhů a kultivarů
dřevin V Průhonickém parku a V pražských zahradách a sadech publikoval
V samostatných kapitolách a statích; spolupracoval též na edici grafických
listů dendrologických plánů pražských parků (DUDYCH K. a kol. , vyd. ÚHA
Praha). Při tomto studiu nacházel řadu nových neznámých jevů, na něž
 upozorňoval dílčími zprávami (např. hypotéza autogenních chimér). Proměnlivost dřevin, listů a šišek podle vzorků získaných ze zeměpisně vzdálených míst hodnotil biometricky (viz skripta Biometrika, 1979). Záslužné
a V mnohém objevné jsou příspěvky a publikace O Průhonickém parku (průvodce 1969), o Dendrologické společnosti a O osobnostech s nimi spojených,
dále práce o historických zahradách v Praze i V jiných místech a O jejich
dřevinách, O bioklimatologii atd. Zvláštní pozornost věnoval mezinárodní
výměně semen pomocí výměnných seznamů Index seminum et plantarum;
jeho návrhy ke zlepšení této služby se již vesměs realizovaly.

Zaměření vědeckovýzkumné práce Ing. A. M. Svobody je patrné Z bohaté
publikační činnosti (viz dále). Při Veškeré píli se mu nedařilo příliš naplnit
touhu po pokusném pěstování introdukovaných rostlin a jeho Využití pro
šlechtění okrasných odrůd nenašel pro to dostatek příležitosti a Vhodných
podmínek. Přesto jeho pracovní výsledky značí pokrok vědy a jeho popularizační činnost publikační i přednášková zaslouží plné uznání. Přejeme jubilantovi i do dalších let dobré zdraví a plno elánu!

L. Helebrant

 

Sken článku a bibliografie v PDF

Postranní panel